|
Matyáš ze Střebska, jenž byl velmistrem řádovým r.1490-1511, těšil se přízni krále Vladislava
Jagellovce, který se zachoval vůči duchovenstvu blahovolně tím způsobem, že zapověděl
prodej duchovních statků laikům a nařídil, aby ony od církve zase byly zpět vykupovány.
Roku 1498 vypůjčil si Matyáš ze Střebska 400 kop českých grošů, když se byli za něho
zaručili pánové Petr z Rožmberka, Zdeněk z Waldeka, Václav z Roupova a Záviš Šulek
z Hrádku a vyplatil zboží dobřichovické ze zástavy Heřmanu z Říčan a Janu Šrámkovi.
V roce 1505 vyplatil ze zástavy i jiné dědiny (pole) zádušní i zápisní, v té době v užívání
osadníků se nalézající, přivtěliv je k záduší sv. Prokopa a Martina v ten smysl, aby jich farář
užíval. Od té doby zůstal řád v nerušeném držení Dobřichovic až do r.1619.
Již za Matyáše se Střebska věnována byla Dobřichovicům péče nevšední, ale více ještě za
klidných časů, jichž dožili se nástupci jeho Antonín Brus z Mohelnice (1552-1580), Martin
Medek (1580-1590), Zbyněk Berka z Dubé (1592-1606), Karel Lamberk (1607-1612),Jan
Lohelius (1612-1622) a Arnošt z Harrachů (1623-1667).
Velmistr Brus rád se v Dobřichovicích zdržoval a věnoval jim všemožnou péči. Dal do
pořádku zpustošenou vinici a zahradu panskou opatřil nejvybranějším ovocem.
Zbyněk Berka z Dubé dal koncem stol. XVI. vystavěti „villam dominicalem" nynější zámek.
Z této doby máme o Dobřichovicích hojných zpráv.
Byl to zejména převor Manner, z Kladna
pocházející, který jako bývalý správce po smrti své manželky do řádu vstoupil a své bohaté
zkušenosti uplatnil. Od něho pochází velký urbář, zvaný „liber flavus" z r.1645, v němž píše
na str. 358: …"Při týchž Dobřichovicích jest přední klenot dům vzácně vystavěný, ve kterémž
předešle totiž okolo léta 1636 a před tím žádný jiný nebydlel jen toliko hospodář. A když
generálmistři příjezdem tu býti ráčili, bylo všechno v čistotě spraveno a způsobeno a pěknými
almarami, dveřmi drahými, ložmi a zámky zapaditými, okny, táflováním okrášleno."
|